4 To by jste nevěřili, co se dá zažít na hostelu
Takže po prvním seznámením s mým novým působištěm, se začínám pomalu aklimatizovat a pozvolna se tu zabydluji. No vlastně s tím zabydlováním, to tu nebude tak horké, protože už jsem se seznámila s nabídkou ubytování a došla jsem k závěru, že si radši dám na čas a budu mít vše co si přeji, než to nějak hrotit.
Prozatím tedy zůstávám na hostelu v centru Sydney. Hostel je to věru obrovský a má také příhodný název „Maze“ což v překladu znamená bludiště. Je tu opravdu spoustu sekcí a ševelů a najít svůj pokoj (alespoň tedy na první pokus) to chce pořádný kus štěstí. Jak víte, já sice nemám smysl pro orientaci, ale už mám svá vodítka a už tolik tedy nebloudím.
Když jsem se nastěhovala, tak jsem měla na pokoji jednu holčinu z Hong Kongu, která už třetí měsíc cestovala po Austrálii. A protože měla docela ucházející angličtinu, tak mi poradila i pár typů na cestování a na pobyv v Austrálii vůbec. Další den se pak už přesunula někam na farmu, kde měla sbírat rajčata, nebo co to říkala.
Potom mě na pokoj přidělili dvě korejky a ode dneška ještě další korejku, takže to máme teď korejsko-český babinec. Ale určitě si nestěžuji. Holky jsou úplně zlatý a rozhodně se s nim nenudím. Včera mě například zasvěcovaly do tajů tradiční korejské medicíny a to jsem měla oči na vrch hlavy.
Jedna z nich (jmenuje se Juni) měla včera nějaké bolesti žaludku a tak ta druhá (ta se jmenuje Jula) vytáhla takovou jako propisku s jehličkou na konci a píchla Juni do palce na rukou, až ji začala téct krev. Už jsem chtěla volat polici, že se mi tam holky vraždí, ale pak mi vysvětlily, že jde o tradiční korejskou medicínu pro doma.
Na ruce jsou totiž nervová zakončení všech orgánů v těle člověka a právě v odpovídajících bodech se to co je špatné v krvi odplaví. Také jí potom začala masírovat tu ruku a stahovat krev od srdce k palci a nevěřili by jste tomu, z toho palce začala vytékat úplně tmavá krev.
Tak jsem se pak ptala, jestli nemají nějaké fígle na ty moje bolavá a zablokovaná záda, ale pokud možno bez krveprolití. A tak mi Jula prohmátla dlaň a řekla mi, že je to se mnou špatné a pak mi dala takovou masáž zad a krční páteře, až jsem měla slzičky v očičkách. Ale pomohlo to, úplně jsem cítila, jak mi tlak za krkem povolil. Takže po poradě s holkama jsem se rozhodla, že si pořídím nějakého osobního korejského maséra (oni to prý umí nejen holky, ale i kluci a ty mají dokonce větší sílu, tak je to ještě mnohem lepší :o)
Každopádně korejci jsou moc hodná národnost. Kdyby jste viděli, jak se o mě starají. Včera jsem se při další túře po Darling Harbour přismahla na sluníčku a to docela dost a večer mi přinesly 30+ opalovací krém určený speciálně pro australské sluníčko. Prý se musím chránit, abych se neopálila a zůstala bílá. U nich je to prý velice atraktivní a dokonce mi tu bledou kůži závidí. Jo je to holt jiná mentalita.
Každopádně jsem na sobě zapracovala a mám pěkně červený obličej (samozřejmě s decentně vypálenými brýlemi, aby byl celkový efekt více zajímavý), spálený výstřih (ale jen u krku – také velice pěkně vyvedené v barvě zapadajícího slunce) a pak ruce, ale jen ta vrchní část, aby se neřeklo. Také jsem si hned koupil nějaké speciální aloe vera, tak doufám, že se to nějak brzo vyrovná.
Jinak si také rozšiřuji okruh českých známých. V agentuře jsem se seznámila se sourozeneckou trojicí z Plzně, kteří jsou na tom samém hostelu jako já a s nimi je teda sranda. Je to jedna sestra Marcela a dva její bráškové. A pak další slečna (Petra), která je též na stejném hostelu (to ani nevím, jak ta na mě dostala kontakt) a ta se úplně náhodou znám s Pepou Procházkou z ekonomky (Lucka asi ví, viď :o)
Kromě toho se mi ozvala Míša Rosická (také úplně náhodou zahlédla můj inzerát, že hledám bydlení). Mohla bych bydlet přímo u pláže na Bondi Beach, místo ní, protože se stěhuje víc do centra. Domeček je celkem fajn, ale jsou tam jen sami češi, takže bych si asi moc nepokecala anglicky a pak ještě je to dobrou půl hodiny z centra autobusem a to se mi také moc nechce, trávit hodinu denně někde v zácpě.
Ještě to promyslím, ale asi se ještě podívám po něčem jiném. Spoustu bytů tady v centru má vlastní saunu a bazén a vířivku a tak, takže to holt v tom mém hostelu ještě asi vydržím. Sice mě vadí, že na pokoji nemám zásuvku a sprchy také nejsou ani zdaleka žádný luxus, ale hlavně, že tu nemám štěnice. To ta Petra, ta mám dokonce i štěnice. Ale je naštěstí v druhém křídle hostelu (tzv. žluté pokoje), takže mi v modrých pokojích se holt obejdeme bez nich.
Ale neděste se, je tady celkem čisto. Uklízejí tu každý den, jen jsme holt v austrálii a to se holt bez havěti neobejde :o)
Také jsem byla dnes poprvé ve škole a tady musím napsat, že na mě udělali veliký dojem. Vypadá opravdu moderně, budu mít přístup na internet, do jazykových laboratoří a do laboratoří pro výslovnost a mám docela i šanci, že ve třídě nebudu mít moc asiatů. Ty totiž většinou moc anglicky neumí a já jsem v rozřazovacím testu dopadla celkem ok. Ale to uvidím až zítra.
Komentáře
Přehled komentářů
Už vidím popis u fotek.OK!!!!!
Máš se ta opravdu jak v pohádce
(mamka, 28. 11. 2007 6:47)Ahoj, máš vždy připravené moc pěkné vyprávění, jako bychom tam byli s tebou. Buď opatrná a mej se.
Škola???????????
(Věruš, 27. 11. 2007 16:17)Prosímtě dej mi vedět jak to jde v tý škole a tak nějak kolem,vic informaci, popřipadě její stránky.Budeš dělat ještě nejaký zkoušky???Takže češi jsou všude co. To je dobře...Tak ja se zase jeste ozvu. Jinak notebook jeste nemam...
Škola???????????
(Věruš, 27. 11. 2007 16:17)Prosímtě dej mi vedět jak to jde v tý škole a tak nějak kolem,vic informaci, popřipadě její stránky.Budeš dělat ještě nejaký zkoušky???Takže češi jsou všude co. To je dobře...Tak ja se zase jeste ozvu. Jinak notebook jeste nemam...
Pozdrav z domova
(Táta, 27. 11. 2007 12:11)Dnes se chystám, že babičce z KO dojdu ukáza fotky,které ukládáš na web. Fotky jsou OK, ale chtělo by v alespoň v názvech komentova co tam je. Jinak je vidět, žeje to tam OK.
už vím a vidím
(tata, 28. 11. 2007 9:14)